| bezprostřední [bezprostředɲiː] adj | |
| 1. | bezprostredný, (bezprostredne) hroziaci (nebezpečenstvo) |
| 2. | bez zábran, bezprostredný, neviazaný, nespútaný, bezuzdný, prirodzený (človek ap.), nenútený |
| phr | |
| bezprostřední nebezpečí akútne nebezpečenstvov bezprostřední blízkosti čeho v bezprostrednej blízkosti čoho | |
| blízkost | z bezprostřední blízkosti z bezprostrednej blízkosti (streliť ap.) |
| akútny | akútne nebezpečenstvo akutní nebezpečí, bezprostřední nebezpečí |
| bezprostredný | v bezprostrednej blízkosti čoho v bezprostřední blízkosti čeho |
| blízkosť | z bezprostrednej blízkosti (streliť ap.) z bezprostřední blízkosti |
bezprostřední
